Příběh Iolitu

IOLIT

Druh : Cyklosilikát
Mohsova stupnice tvrdosti: 7-7,5
Barva : modrá, fialová

PŮVOD A PROVENIENCE

Název tohoto minerálu pochází z řečtiny, kde ios znamená fialový.
V dávných dobách se mu říkalo „vikingský kompas“ a podle legendy ho Vikingové používali k orientaci na moři.
Vikingové ho používali k orientaci na moři, protože lolith změnil barvu, jakmile na něj dopadly sluneční paprsky, a umožnil jim tak najít a sledovat slunce i při zatažené obloze.
Někdy se mu také říká cordierit (podle geologa P. Cordiera).
Iolit vzniká ve vyvřelých horninách a vykazuje silný pleochroismus, tj. kámen mění barvu při pohybu nebo při pohledu z různých úhlů.
Podle počtu přítomných barev se minerály dělí na dichroické, tj. dvoubarevné, a trichroické, tj. tříbarevné. Iolit je trichroický, tj. vyskytují se v něm tři barvy, a to modrofialová, bleděmodrá a bleděžlutá.
Iolit je horninový minerál bohatý na hliník.

BARVA

Díky svému zbarvení může být lolit levnější alternativou safíru.
Na rozdíl od safíru se lolity zřídkakdy tepelně upravují, a to nejen proto, že mají vlastní krásné, syté přírodní barvy, ale také proto, že mají nízký bod tání.
Existují však iolity, které jsou šedé nebo dokonce bezbarvé.
Existuje několik druhů iolitů. Podle barvy se rozlišuje modrý iolit (který se nejčastěji používá ve šperkařství).
šperky), fialový iolit, žlutý iolit, čirý iolit, pleochroický iolit, iolit kočičí oko a iolit sluneční kámen (varianta slunečního kamene, která obsahuje iolitové inkluze). Pokud má iolit tmavě sytě modrou barvu, může být označován také jako „vodní safír“.

PŮVOD

Afrika (Tanzanie, Keňa, Madagaskar), Indie, Srí Lanka, Norsko, Brazílie, Česká republika (Šumava, Novohradské hory, Českomoravská vrchovina).
Špičkové iolity nad 5 karátů jsou velmi vzácnými nálezy.

POUŽITÍ

Iolit se používá především ve šperkařství. Tyto minerály se brousí ve fasetových řezech, ale také v kabošonech.