Příběh Kyanitu
Druh: Minerály
Mohsova stupnice tvrdosti: 5,5-6
Barva: modrá, bílá, šedá, zelená
Název kyanit je odvozen z řeckého slova kyanos, což znamená modrý. Z chemického hlediska se jedná o křemičitan hlinitý. Kyanit se přirozeně vyskytuje jako součást metamorfovaných hornin a nachází se také v zrnitých agregátech.
Kyanit objevil v roce 1789 německý mineralog A. G. Werner. Název Disten, pod kterým se s kyanitem také setkáváme, mu dal francouzský mineralog Haüy a znamená „dvojí síla“.
Kyanit se totiž vyznačuje dvojí proměnlivou tvrdostí na horizontální (4,5-5 na Mohsově stupnici tvrdosti) i vertikální straně (6,5-7).
Tato vlastnost krystalů se nazývá anizotropie. Kyanit je ze všech drahých kamenů nejvíce anizotropní.
Při zahřátí může kyanit dokonce zdvojnásobit svou velikost.
BARVA
V přírodě se kyanit vyskytuje ve světle modré, šedé a dokonce zelené barvě. Nejcennější kyanit je safírově modrý. Bezbarvý kyanit je naopak nejvzácnější.
PŮVOD
Tanzanie (zde se díky příměsi manganu vyskytuje oranžově zbarvený kyanit), Nepálu (safírově modrý kyanit), Kambodže, Brazílie, České republiky (Tábor, Kutná Hora, Bečov nad Teplou), Slovenska (Zlatníky, Brezno), USA, Ruska.
POUŽITÍ
Krystaly kyanitu jsou velmi křehké, a proto se velmi obtížně rozmělňují.
Díky své lámavosti se tento minerál používá v průmyslu, zejména do cihel a malty, ale také v elektronice, elektronických izolátorech a brusivech. Často se také používá v automobilovém a železničním průmyslu, kde je důležitá tepelná odolnost. Kyanit se také používá k výrobě žáruvzdorného porcelánu a keramiky, které si zachovávají pevnost i při velmi vysokých teplotách. Z kyanitu se vyrábějí také zubní protézy, umyvadla a koupelnové doplňky.