Příběh Ametystu
Typ : křemen
Mohsova stupnice tvrdosti: 7
Barva : fialová, purpurová
PŮVOD A PROVENIENCE
Ametyst je nejvzácnějším druhem křemene. Jeho použití sahá až do starověku, kdy se díky své sytě fialové barvě často používal ve špercích a amuletech. O původu názvu tohoto minerálu existují různé teorie, jednou z nich je řecké slovo amethystos = opojení. Říkalo se, že chrání před opilostí, a proto jej staří Římané a Řekové používali k výrobě pohárů a džbánů na víno.
Ve středověku byl velmi oblíbený u králů, kteří jím zdobili své šperky. Nejen krále, ale i křesťanskou církev tento minerál fascinoval, takže se stal součástí kultovních předmětů a symbolem biskupské hodnosti.
V 19. století byl ametyst ve stejné cenové kategorii jako smaragdy a rubíny. To se však změnilo s objevem velkých brazilských dolů, díky nimž se ametyst stal mnohem dostupnějším kamenem.
Krystaly ametystu vznikají z horkých roztoků z velkých hloubek v zemském nitru. Přírodní ametyst se nachází v dutinách alkalických hornin, tedy v geodách.
BARVA
Fialové až purpurové odstíny jsou způsobeny radioaktivním zářením a příměsí železa a hliníku. Zahříváním ametystu vzniká žlutá barva a vznikají tzv. brazilské citríny.
Vzhledem k vzácnosti pravých přírodních citrínů se tyto žíhané ametysty používají jako zdroj pro prodej většiny citrínů dostupných na trhu. Výhodou pro prodejce je, že oba minerály jsou pouhým okem nerozeznatelné.
Chevronový ametyst (duhový ametyst) se vyznačuje specifickým žíháním, při němž se střídají bílé a fialové pruhy křemene (tyto pruhy mají obvykle tvar písmene V - anglicky chevron).
VÝSKYT
Brazílie, Uruguay, Madagaskar, Alpy, Ural, Srí Lanka, Banská Štiavnica (Slovensko, tzv. žezlový ametyst), okolí Třebíče (Česká republika, tzv. burgametyst).
POUŽITÍ
Ametyst je pro svou tvrdost, dostupnost a levandulovou barvu oblíbeným kamenem pro šperkařství.
Ametyst se často zasazuje do biskupského prstenu, který má oválný výbrus s diecézní pečetí vyrytou přímo do rovné plochy ametystu.