Příběh kubické zirkonie
Mohsova stupnice tvrdosti: 8,5
PŮVOD
Kubická zirkonie má označení CZ, což je zkratka anglického termínu cubic zirconia.
Nejedná se o zirkon přírodního původu, ale o laboratorně vyráběný materiál, tj. kubickou krystalickou formu oxidu zirkoničitého.
Jedná se o nejrozšířenější a nejúspěšnější imitaci diamantu, která vstoupila na trh se šperky v roce 1976, kdy se ročně vyrobilo 60 milionů karátů kubické zirkonie.
První krystaly kubické zirkonie, které bylo možné brousit fasetově, byly vyrobeny v Moskvě v roce 1969.
Existuje několik metod výroby oxidu zirkoničitého.
Kubický zirkon se vyrábí ze směsi vysoce čistého zirkonového prášku stabilizovaného hořčíkem a vápníkem. Existují tři způsoby výroby, a to tavením, roztokem nebo za extrémně vysokého tlaku a teploty.
CZ versus DIAMANT
Kubický zirkon dostal tento přívlastek proto, že má stejnou kubickou strukturu jako diamant.
Ve srovnání s diamantem má kubický zirkon menší lesk, ale větší barevnou jiskru, tj. rozptyl (známý také jako oheň).
Přírodní diamant, dokonce i laboratorní diamant, obsahuje inkluze, zatímco kubický zirkon
Neobsahuje je v podobě jiného minerálu, ale v podobě malé plynové bubliny.
V současné době je moissanit hlavním konkurentem oxidu zirkoničitého.
BARVA
Kubický zirkon se vyrábí téměř ve všech barvách, je dostupný a levný. Ve šperkařském průmyslu je proto velmi oblíbenou alternativou k diamantům.
Kubický zirkon je tvrdý, ale ne příliš tvrdý. To znamená, že se snadno poškrábe a také absorbuje mastnotu z kůže a každodenních produktů, což je důvod, proč i ten nejjasnější zirkon vypadá po letech matně a nevýrazně. Jeho životnost je minimálně 2 roky.
APLIKACE
Kubický zirkon se používá především ve šperkařství jako levná náhrada diamantů. V průmyslu se používá při výrobě optických přístrojů, laserů, chirurgických skalpelů a jako stavební materiál.